Díky za uvítání.
Ono právě s magií ve Středozemi to není nic jednoduchého. Jak jsem to pochopila já, tak by se za magii dala považovat vlastně schopnost "zpívat" jisté nápěvy, ozvěny hudby Ainur. Tím zpěvem nemyslím skutečný zpěv (i když i ten mohl mít jisté účinky), ale spíš vykonávání činností nebo stávat se něčím, co v konečném důsledku účinkuje jako Zpěv Ainur. Myslím že to je právě to, co Noldor asi pochytili od Aulëho ;o).
Ale možná je to jen moje vidění věcí :o)).
Je totiž faktem, že když jsem začínala s Tolkienem, bylo to knihou Silmarillion; a hned jeho první pasáž mě nesmírně vzala. Jsem na hudbu jaksi zatížená :o).
Každý, kdo si Tolkiena oblíbil tak, že by si nejraději pod jeho vedením zahrál RPG ve Středozemi, mívá alespoň po určitou dobu tendence upravovat si trošičku Ardu a vše, co je na ní, k obrazu svému, takže to nevnímám jako nějak extra velkou chybu. Něco jiného je sem tam ulítnout (o tom vlastně jsou fanfikce), a něco jiného je úplně převrácení Tolkienových reálií.
Ad seznam bohů a jejich "magií":
K Manwëmu mi moc nesedí zákon, protože Manwë byl spíš něco jako král nebo správce, ne soudce. Tahle úloha patřila spíš Námovi(Mandos).
K Ulmovi mi zase moc nesedí válka, místo ní bych mu spíš přiřkla psychickou a léčivou.
Válka patří hlavně Tulkasovi, který mi v Tvém výčtu úplně schází - a přitom to byl on, kdo před příchodem elfů dal Melkorovi sám o sobě velmi nepěkně na ..ehm, ústa a zasloužil se o jeho uvěznění v Mandosu.
Chybí mi tam i pár dalších Valar, ale je fakt, že ti nezastávali na první pohled tak zásadní úlohy. Postrádám trochu Estë - léčitelku a Irma - dárce snů ( ve kterých inspiruje nebo radí). Jen pro zajímavost - Maia Olórin, známý jako Gandalf, byl právě Irmovým služebníkem, i když inklinoval srdcem víc k Nienně a spoustu toho od ní pochytil :o)